„Ach jo, už bych to fakt měl/-a udělat! Ten konečnej termín je furt blíž. Nešlo by to ještě ňák posunout? Asi ne. Tak to teda jdu dělat. No, ale nejdřív ještě udělám tohle, pak tamto a taky bych mohl/-a udělat ještě tohle…“ To je ukázkový příklad prokrastinace. Znamená tenhle pojem, že jsi lenoch nebo něco jiného? Jaká je vlastně přesná definice tohohle slova?
Co znamená prokrastinace
Prokrastinace je chorobné odkládání úkolů a povinností. Pochází z latinského názvu „pro-crastinus“, což znamená „na zítřek“. Je to v podstatě podobné slovo jako oblíbená španělská odpověď „mañana“, což se dá vyložit jako zítra nebo taky někdy (i nikdy ?). Opak prokrastinace je aktivnost, čilost, pracovitost.
Co je to prokrastinace
Spousta lidí zaměňuje prokrastinaci s lenošením. Když tě popadne lenost, tak neděláš nic smysluplného, prostě se jen tak povaluješ, projíždíš socky, hraješ hry, pospáváš apod. Ale za prokrastinací se většinou skrývá opak. Jdeš dělat činnosti, které jsou také třeba udělat a mají smysl, ale jsou méně důležité a jejich termín tolik nehoří. Tohle konání bohužel může provázet špatné svědomí, které tě bude držet v nepohodě a to může nepříznivě ovlivnit tvoji další produktivitu.
„Líný člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen. Prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže k tomu sám sebe přemluvit,“ takto objasňuje rozdíl mezi prokrastinací a leností Petr Ludwig, který napsal knihu Konec prokrastinace.
Příčiny prokrastinace
- Úkol je z tvého pohledu složitý
- Čeká tě situace, která je ti nepříjemná
- Malá motivace
- Necháš se snadno vyrušit
- atp.
Paradoxem celé situace bývá, že ve finále, když se do úkolu pustíš, zjistíš, že to vlastně nebyla taková hrůza. Celou dobu, co úkol odkládáš, i když na něj vědomě třeba nemyslíš, tak ti v hlavě visí. Pokud tam necháš takto viset více věcí, začneš se dostávat do stresu. O stresu jsme taky psali článek, mrkni sem.
Konec prokrastinace
S prokrastinací se setká většina lidí. Každý ve své hlavě bojuje s úkoly, do kterých se mu extra nechce. Na odkládání úloh platí například time management. Je dobré si vždy večer stanovit, jaké povinnosti chceš druhý den splnit. Sepiš si jejich seznam, přiřaď jim náročnost a důležitost a druhý den je splň. Ideální při plnění je každému úkolu dát zhruba hodinku času a střídat ty náročnější s těmi méně obtížnými. Měň také činnosti, které děláš rukama a hlavou. A nezapomeň na pauzy ?
Když se ti bude dařit plnit stanovené seznamy, budeš mít ze sebe dobrý pocit a můžeš i pociťovat hrdost. A tyhle pocity jsou k nezaplacení a jsou návykové ?
Pozornost
Na plnění úkolů si také vytvoř prostor a nenech rušit svoji pozornost pípajícím telefonem nebo počítačem. Nejlépe všechny upozornění vypni. Můžeš si říct, že to máš vyřízené za minutku, jenže to je minutka sem, minutka tam a ve finále ti to ukrojí dost času. Pokud bojuješ se svým chytrým telefonem, existuje spousta aplikací, které ti pomohou. Úkol nejrychleji a nejlépe provedeš, pokud nic nebude odvádět tvoji pozornost.
Odkládání úkolů je celkem snadná záležitost, nemusíš se k tomu extra přemlouvat a umí to každý. Kdežto když splníš, co si naplánuješ, budeš mít ze sebe super pocit. Navíc si po čase vytvoříš návyk a své povinnosti budeš plnit automaticky dle důležitosti a ne podle toho, jak máš zrovna náladu nebo nemáš. Tak co, která varianta je lepší? Být prokraskinující a tím vytvářet na sebe tlak nebo být aktivní a úspěšná/-ý? Dej nám vědět do komentáře ?
? K tomuto tématu tě čekají zajímavé přednášky na našem live streamu. Třeba přednáška o time managementu nebo ta o tom, kde brát motivaci. Tak hlídej náš Facebook a Instagram, ať ti neuniknou!
