Dnešní článek bude trochu nestandardní. Bude to spíš takové povídání. O šikaně. Když se řekne šikana, mnozí si představí partu silnějších kluků, kteří kopou do jednoho slabšího. To tak ale úplně není pravda. Šikana má mnoho podob, neskrývá se pod ní jen tento extrém.
Ubližování samozřejmě v některých případech může zajít tak daleko, že se použije násilí. Většinou ale šikana probíhá slovně. Tento typ může být horší, hůře odhalitelný. Slovně týrat se dá i učitel, či profesor. My se dnes ale podíváme na slabší odvar šikany, který se vůbec neřeší, protože je to přeci v pohodě a jde jen o vtípek, ne…
Jo, každý má hranice někde jinde a ne každý je umí pevně nastavit druhým. Ukázat svoje hranice není jednoduchá záležitost. Může se totiž stát, že pro agresory to bude jen další důvod přitvrdit ve svých vtípkách. Bavíme se teď o šikaně, která by mohla být pro mnohé lidi nevinná. Různé narážky, přezdívky, pošťuchování, rádoby vtípky. Co je ale pro někoho sranda, může druhému ubližovat. A to už je špatně. Nikdy nevíte, jaké životní zkušenosti má kdo za sebou, co prožil a co třeba právě prožívá. Proto není dobré trefovat se do někoho, kdo se neumí bránit nebo je zkrátka vidět, že mu tyhle hry nejsou příjemné.
Vlastností agresorů je, že si vybírají pro své vtípky, lidi s mírnější povahou. Agresor totiž má problém se svým sebevědomím a potřebuje si ho někde nahnat. Lidé s mírnější povahou se méně brání a proto agresor může vynikat svým vtipem a kreativitou. Ne každý člověk ale bere omezený vtip stejně. Osoba, která je terčem vtípků vůbec nemusí být nadšena svojí rolí. Bohužel kolikrát, ať udělá cokoliv, svého osobního vtipálka se nezbaví. Někdy může s vypětím svých sil vtipně reagovat zpět, někdy už to nevydrží a bouchne. Nic ale nepomáhá se útočníka zbavit a žít v klidu svůj život.
Zdravě sebevědomých lidí je hodně málo. Mladých lidí také. Těm navíc znesnadňují celou situaci ještě hormony a hledání svého místo na slunci. A toto, jak by někdo nazval třeba nevinným laškovným popichováním, jim situaci už vůbec neusnadňuje.
Z tohoto povídání vychází několik rolí. Ten, kdo vtipkuje, ten, kdo je terčem a divák. Pro každého máme malý vzkaz.
- Pokud rád/a vtipkuješ. Je to samozřejmě v pořádku. Ale opravdový vtip musí mít úroveň a být vtipný pro každého. Proto jestli máš pocit, že někoho používáš k tomu, aby si vyniknul/a, zkus se inspirovat pravými světovými komiky a svoje konání pouprav tak, aby nikdy nikomu neubližovalo. Můžeš se navážet do věcí obecně, ale ne do konkrétních lidí.
- Role diváka. Máš ve svém okolí vtipálka, který se na sebe snaží upozornit? Někdy je vtipný a někdy máš pocit, že je to trochu přes čáru? Jestli máš dostatečné sebevědomí a nebojíš se, tak ho klidně usměrni. Když vidíš, že někdo vtípkami trpí, je určitě dobré se dané osoby zastat. Třeba je v úzkých a neví, jak se má zachovat.
- Připadáš si někdy jako terč vtipálků? Nebo jsi jím pravidelně? Trpíš tím? Nechceš to ale řešit s učiteli, protože to nemá cenu? V jejich očích jsi moc citilvá/ý, je to jen obyčejná sranda a oni nemají čas? Nebudeme tě nutit za nimi chodit. Nedus to ale v sobě a určitě to s někým prober. Může to být školní psycholog, nebo rodiče, pokud s nimi máš fajn vztahy. Můžeš i zavolat na linku bezpečí, kde ti poradí, co a jak dělat. Rozhodně to není žádná ostuda a měl/a bys o tom mluvit. Byl/a bys překvapen/a, kolik lidí se ocitlo v podobné situaci. Pokud tyto křivdy budeš tutlat v sobě, ony nezmizí. Naopak v tobě mohou nadělat pěknou paseku a můžou se vynořit později v podobě špatně nastavených vztahů, jak pracovních, tak soukromých. Je navíc dobré naučit se v takových situacích chodit, abys uměl/a odpalovat útočníky v průběhu celého života.
Jakmile váháš, zda je nějaká situace ještě v pořádku nebo už se děje něco špatně, je to jasný signál, že něco je v nepořádku. V tu chvíli už si to zaslouží pozornost. Můžeš začít u sebe, celou situaci si přehraj, snaž se identifikovat, co ti přesně vadí a zkus zjistit proč. Někde v tobě může být ukrytý zážitek, který daná situace může vyvolávat či připomínat. Hodně důležitá je práce na sobě. Poznat se a odhalit svoje hranice. Jakmile je najdeš, lépe se ti budou nastavovat. Situace a narážky, které ti nejsou příjemné, může i pomoci zapisovat do deníku.
Pokud vůbec nemáš představu, s kým svoje problémy řešit, můžeš napsat nám na sociální síti nebo přímo mně na e-mail strakova@prazskybarcamp.cz Rádi ti pomůžeme.
Napadá tě někdo, pro koho by tento článek mohl být prospěšný? Určitě mu ho pošli, ať mu neunikne.
A my ti přejeme příjemné a pohodové prázdniny!
