Prazsky Barcamp
A je to skoro tu. Vánoce – rodina, vůně cukroví, dárky, radosti, světýlka, svíčky, pohádky… Tradice. V životě se lidstvo nemělo pokaždé dobře. Nežilo vždy v dostatku, na jaký jsme dnes zvyklí. Co ale vždycky lidstvo spojovalo a také drželo nad vodou, byly tradice a zvyky. Čas, na který se mohli lidé těšit, na chvilku zapomenout na svoje starosti a vytvořit si hezké a příjemné chvilky.
Je toho na tebe poslední dobou hodně. Ve škole nevíš, co dřív. Do toho brigáda. Chceš pracovat, ale i musíš. Učiva je víc a víc a nějak nemáš čas na odpočinek. Vlastně ti moc odpočívat nejde, protože v tu chvíli nastoupí myšlenky, co vše ještě musíš udělat a společně s nimi i výčitky. Trvá tenhle stav dlouhodobě? Možná máš nakročeno k syndromu vyhoření.
S každou novou generací přichází více uvědomění, nesobeckosti a strategického uvažování. Jak se to projevuje? Lidé více přemýšlí. A nejen tak, co tu bude za 20 let, ale co tu bude i pak, až tu nebudem a budou tu úplně jiné generace. Dochází nám, že konzumní život není úplně ta správná a udržitelná cesta.
Snášet spolužáky, okolí, rodinu a někdy i sebe, není nic jednoduchého. Tolerance je ale velmi důležitá a v otevřeném světe ještě o trochu víc. Co tolerance vlastně znamená? A jak moc máš tolerovat chování ostatních vůči své osobě?
Máš někdy problém se rozhodnout? Nevíš, jestli je lepší tahle varianta nebo ta jiná? Času máš málo a ty prostě nejsi schopen hned rozhodnout, která varianta je nejlepší. Pociťuješ úzkost a pokud se to opakuje často, stres ti nepřinese nic dobrého. Nerozhodnost je něco, co ti život nezlehčuje. Kde se bere a jak s ní zatočit?