V prvním ročníku jsem chtěl být veterinářem. Z naivní představy mám rád zvířata – budu veterinář, se stala představa ne tolik naivní, když jsem vyhrál krajské kolo biologické olympiády. Jenže pak se přidávala chemie, molekulární biologie, genetika, a tak u mne na konci druhého ročníku jaksi zmizela původní motivace (mám rád zvířata – budu veterinář, která je možná ještě důležitější než motivace ovládám biologii – budu veterinář). Původní zájem se jaksi vytratil. Najednou jsem byl v situaci, ve které se možná ocitá spoustu lidí na všeobecně zaměřené střední škole.
Nevěděl jsem kam dál.